Naši čtyřnozí kamarádi si s námi sice nepopovídají, ale jejich tělesný jazyk nám toho řekne spoustu.. Proto je klíčové naučit se jim rozumět a pochopit jejich potřeby. Tělesný jazyk je univerzální „slovník“ psů, kterým vyjadřují náladu, úmysly nebo žádost o interakci. Je to řeč, kterou s nimi jako lidé máme společnou.
Psí řeč těla
Všem je jasné, že vrtícím ocasem nám chlupáč signalizuje radost a nadšení, a že naopak ocas mezi nohami a uši spuštěné dolů znamenají strach. Ale psi nám toho umí říct i mnohem víc.
Třeba právě ušima. Uši pozvednuté nebo nastražené dopředu znamenají, že psa něco zaujalo. Uši dozadu naopak značí stresovou situaci.
Oči jsou zrcadlo do duše. Když si se psem vyměníte přímý pohled, může to pes brát jako provokaci. Takže kolemjdoucímu rotvajlerovi se raději hluboce do očí nedívejte 🙂 Oproti tomu klidný, relaxující pes si pomžourává, téměř přivírá oči.
Psi komunikují také celým tělem: přikrčená pozice s napjatými svaly značí připravenost k akci, nízce položený ocas a ztuhnuté tělo zase signalizují nejistotu. Hravé předklánění, neboli „bow“ znamená chuť se hrát, zatímco ztuhnutí nebo couvání znamená opatrnost.
Řeč těla často doprovází vrčení, kňučení nebo třeba štěkání. Navíc je každý chlupáč naprostým unikátem, který nejlépe znáte právě vy. Spousta signálů je jedinečná právě pro vašeho psa! Zamyslete se: máte mezi sebou se svým čtyřnohým mazlíčkem signály, které jsou “jenom vaše” a vždy si díky nim porozumíte?
Jak to tedy rozluštit? Pár tipů na závěr.
Pozorujte a kombinujte signály: z celkového kontextu vždy vyčtete mnohem víc, než z jediného prvku nebo části těla.
Reagujte vhodně: psa, který vám dává varovné signály, nechte v klidu. Tlačte na pilu a neskončí to dobře.
Naučte děti respektovat hranice: pokud máte vlastní děti, nebo rádi hlídáte, naučte je rozeznávat psí řeč těla. Můžete předejít dost ošklivým zraněním a stresu na obou stranách.
